8. kapitola Moudrý klobouk

31. března 2007 v 20:09 | Martti z Medového ráje |  Harry Potter a utajená věštba (7.díl)
Ahojky, tuhle kapitolku bych chtěla věnovat giner, která měla první komentář. Stejně to bude i příště. Moc díky za komenty, jinak doufám, že se vám pokračování bude líbit a neumřete přitom nudou!!!
Martti z Medového ráje

Lesklá, ale pro většinu studentů neviditelná kopyta testrálů se odrážela od zabahněné cesty a kočáry se blížily k velké dubové bradavické bráně, tam koně s odfrknutím zastavili a studenti už museli chladivým večerem pokračovat po svých.
Vstupní hala je přivítala pohostinným teplem a vůní výtečného jídla, nebylo zde poznat, že jí chybí ta nejdůležitější osoba.
Popravdě řečeno si Harry nedokázal představit, že by škola mohla bez Brumbála dál žít svým starobylým životem, bylo přece tolik věcí, o kterých věděl jen profesor Brumbál a které bylo potřeba zařídit, aby mohly Bradavice fungovat. Nechtěl nijak podceňovat profesorku McGonagallovou, která se teď jistojistě stane ředitelkou,ale starý ředitel měl tolik tajemství a vyzařovala z něj velká moc a duševní síla a profesorce McGonagallové chyběla navíc ještě ta uklidňující soucitnost, dobrosrdečnost a schopnost dávat všem další šanci, na kterou ředitel později doplatil vlastní smrtí. Určitě je také mocná čarodějka, ale nikdy zcela nezakryje Brumbálovu nepřítomnost.
Největší starost ale dělala Harrymu bezpečnost Bradavic. Tato škola je sice chráněná mocnými kouzly, ale největší ochranu jí vždy poskytoval Brumbál. Když ho ale Voldemort nechal zabít, musí mít velké plány na napadení a zničení Bradavic, a Harry si je jistý, že s tím teď nebude mít velký problém. Samotné otevření Bradavic je velký risk, je zde ohroženo spoustu životů, jak ale Harry pochopil z Brumbálova dopisu, ředitel chtěl, aby byly Bradavice za každou cenu otevřeny, takže si musel být jistý, že tady budou žáci v naprostém bezpečí.
To Harryho uklidnilo a po boku Ginny pokračoval do Velké síně. Ta byla jako obvykle vyzdobena erby jednotlivých kolejí, tentokrát tu ale ještě přibyly tlusté černé svíce a pruhy látky stejné barvy, které dodávaly jinak slavnostní síni pochmurnou atmosféru.
Všichni se posadili k Nebelvírskému stolu, který byl zaplněn asi jen z poloviny stejně jako ostatní stoly, zvlášť ten zmijozelský.
" Už mám docela hlad!" poznamenala Ginny, po tom co zamávala Nevillovi, byla už zase na svém oblíbeném místě, takže zapomněla na špatnou náladu a chovala se naprosto klidně, neuvědomila si, že to tu asi nebude stejné jako každý rok.
" Tak to s tebou musim souhlasit!" odpovídal Ron, kterému už taky kručelo v břiše.
" Myslím, že se jídla brzo dočkáš!" řekl Harry a smutně pohlédl na učitelský stůl, vytřeštil však oči, protože kromě obvyklého složení učitelského sboru tedy profesorky Prýtové, Trelawneyové, Vektorové, madam Pomfreyové, profesora Binnse, Kratiknota a dalších tu skromně seděla ještě neznámá stará dáma s šedivými vlasy, zkroucenými v bohatém drdolu a starém krajkovém hábitu, který trochu připomínal Ronův společenský hábit na vánoční ples. Přejížděla svýma výraznýma zelenýma očima za velkými brýlemi s kostěnými obroučky po žácích a ve tváři se jí přitom rýsovaly hluboké vrásky. Její pohled byl velice pronikavý a její oči, které jako by hleděly mnohem dál než na udivené studenty, byly naprostým protikladem proti jinak nenápadnému vzezření.
Harry rychle šťouchl do Ginny, aby se také podívala na podivnou profesorku a to už si jí všimli i Ron a Hermiona, ale nikdo z nich netušil o koho jde a Hermiona přímo hořela nedočkavostí dozvědět se o této nové profesorce víc.
Vedle ní seděl Lupin, o kterém už Harry, Ginny i Ron s Hermionou věděli, že bude učit v Bradavicích, ale ostatní studenti na něj valili oči, všichni o něm věděli, že je vlkodlak a velice je překvapilo, že se vrátil do Bradavic.
U stolu se tyčila i obrovská postava Hagrida, který se na čtyři kamarády srdečně usmál a mávnul jim na pozdrav.
***************************************************************************
Harry se ale nějak nemohl dopočítat, stále mu chyběl jeden profesor… Z počítání ho ale vyrušil zástup prvňáčků, který se přihrnul do Velké síně směrem ke stoličce na které trůnil Moudrý klobouk.
Všichni věděli co teď přijde a tak se rychle utišili a čekali až Moudrý klobouk promluví. Netrvalo dlouho a na staré krempě klobouku se rozevřela škvíra ve tvaru úst a Velkou síní se rozlehl silný, ale trochu nakřáplý hlas:
Letos jen chvíli chci mluvit k vám,
studujte s pílí, radu vám dám:
Přes všechny starosti, smutky a žal,
učte se pilně, učte se dál.
I v této zlé době, kdy znovu je znám
mocný, však krutý a hrozný Zla pán.
Držte při sobě a hlavu neztrácejte,
i v nepříteli někdy druha naleznete.
Tato slova já často říkám vám,
jak čtyř přátel cesty se rozešli a každý zůstal sám,
proto já stále radím vám:
Držte při sobě a hlavu neztrácejte,
i v nepříteli občas druha naleznete.
Tuším, že brzy dobro se vrátí,
dny Pána zla se rychle krátí.
Už dost těchto řečí a moudrých rad,
vžďyť všichni víte, jak vás mám rád.
Přistupte jen a nestyďte se
nyní svou kolej v duši naleznete.
Přistupte jen a nemějte strach,
do každé koleje jiný patří brach.
Rozdělím vás jak se patří,
tak už pojďte, milí bratři.
Hlas utichl a přesto, že báseň byla neobvykle krátká, většina studentů zůstala udiveně zírat na Moudrý klobouk, který už zase vypadal jako obyčejná stará pokrývka hlavy. Báseň zanechala velký dojem i na učitelském sboru.
To už se ale od stolu zvedla profesorka Prýtová, která asi po profesorce McGonagallové převzala funkci dohlížení nad prvňáčky při zařazování.
"Alleyová!" vykřikla hned jméno ustrašené černovlasé dívky, která měla přijít první na řadu jako první. Alleyová si tedy sedla na stoličku a narazila si klobouk až po uši.
" Havraspár!" ozvalo se a dívka zamířila k havraspárskému stolu kde ji přivítali potleskem.
Arny, Birdová, Borny, Charlie…vykřikovala postupně profesorka jména dětí, které po zařazení vystrašeně usedali ke stolům svých kolejí.
Když se ozval poslední výkřik Zeeley, a následovalo zařazení do Mrzimoru, uvědomil si Harry, kolik lidí zůstalo věrných Bradavicím a i přes velké nebezpečí poslalo své děti do prvního ročníku. Měl z toho velkou radost, protože než dorazil do Bradavic, ho stále strašila představa, že Moudrý klobouk nebude mít koho zařazovat.
" Tak vidíte a pak, že zařazování ani nebude!" usmála se Hermiona, kterou taky potěšil počet prvňáčků.
" Možná by to bylo lepší, protože bych nemusel tak dlouho umírat hlady!" poznamenal Ron a přesto, že to nemyslel vážně se na něj Hermiona ušklíbla.
" Tak promiň, no!" udobřoval si jí hned Ron a raději už byl zticha, po chvíli se otevřeli dveře a do Velké síně vkročila důstojná čarodějka v dlouhém stříbřitém hábitu, zamířila k profesorskému stolu a usadila se do vysokého křesla. Byla to profesorka McGonagallová, vypadala ale mnohem vážněji a mocněji.
Ale zároveň velice smutně, vyčerpaně a ztrhaně….Nesla to mnohem hůř než Harry čekal….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

jak se vám líbí Harry Potter a utajená věštba?

supeeer
je to pěkný
ujde to
nic moc
není to pěkný
hrůůůza

Komentáře

1 šanetka šanetka | Web | 1. dubna 2007 v 15:58 | Reagovat

To je uuuuuuuuužasnýýýýýýýýýý!!! A nudou se u toho umřít fakt nedalo!!!! :o)  moc se těším na další kapču!!!

2 Giner Giner | 1. dubna 2007 v 18:49 | Reagovat

Skvělé:-) těším se na pokračování:-)

3 Sherina Sherina | 1. dubna 2007 v 19:49 | Reagovat

pěkný

4 Kačenka Kačenka | E-mail | 2. dubna 2007 v 11:15 | Reagovat

pěkný a dost tě obdivuju za to žes vymyslela tu básničku! To bych já asi nezvládla...

5 Zuzi Zuzi | E-mail | 2. dubna 2007 v 19:40 | Reagovat

supeeeeeeer : - )))

6 Zdeněk Zdeněk | 4. dubna 2007 v 20:58 | Reagovat

JAK by se u tohohle dalo umřít nudou?!?!???

7 Harry Potter 7 Harry Potter 7 | 7. května 2007 v 20:44 | Reagovat

Super!Máš tam chybu:která měla přijít první na řadu jako první.V této větě bys měla vymazat slovo první.A nebo vymaž poslední dvě slova.

PS:Pořád připomínám ty teorie co bych ti mohl dát.(viz.minulý komentář.)

8 phdrm phdrm | E-mail | 20. června 2007 v 10:00 | Reagovat

hustýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý. A to nikdo nebyl zařazen do zmijozelu? Nějak ses nezmiňovala....

9 martti martti | 20. června 2007 v 16:06 | Reagovat

to víš, zmijozel  si to nezaslouží...: )

10 helix helix | 26. prosince 2007 v 20:12 | Reagovat

ja dala dalsi kapitolu a pak jsem si vzpomnela ze tady nemas ode mne komentar.....hezky libi se mi to a zmiojzel si to fakt nezaslkouzi ale je skoda ze tam neni malfoy,by byla prdel :-))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama